Před lety jsem napsal pro abclinuxu seriál o domácím účetnictví GnuCash. V jednom ze svých zápisků v blogu: "Počítáte si své peníze?" jsem na sebe prozradil, že používám KMyMoney, načež se na mě obrátila redakce, jestli bych o KMyMoney nenapsal článek. Velice rád.
Poznámka k seriálu GnuCash: Začetl jsem se do do svých šest let starých zápisků a porovnal je se seriálem článků, který vám dnes nabízím. Myslím, že pokud chcete mít o svých financích dobrý přehled, není špatný nápad přečíst letmo i tento seriál. Najdete tam některé myšlenky, které jsem dnes nerozebíral, protože je považuji za naprostou samozřejmost, nebo mě vůbec nenapadlo je zmínit.
KMyMoney je domácí účetnictví pro KDE. Donedávna byla k dispozici pouze verze pro KDE3, i když na světě bylo už docela dlouho prostředí KDE4. Na srpen letošního roku (2010) je naplánované vydání finální verze, která by měla vyjít spolu s KDE SC 4.5. Momentální poslední vydaná verze je 3.98.1 (release candidate).
Účetnictví KMyMoney je poměrně snadné na používání, i když se ke mě občas dostávají nářky, že jim KMyMoney připadá složité a neintuitivní. U většiny lidí je to, myslím, způsobené spíše neznalostí principů podvojného účetnictví, což by ale mohl napravit tento seriál článků.
KMyMoney můžete najít na svých domácích stránkách: http://kmymoney2.sourceforge.net. Vzhledem k tomu, že verze pro KDE4 je ve stavu release candidate, dá se očekávat, že v mnoha distribucích bude k dispozici pouze starší verze určená pro KDE3. V mém oblíbeném Gentoo je poslední verze 3.98.1 pro KDE4 dostupná bez problémů.
KMyMoney je účetnictvím podvojným. Podvojnost je jen pojem, není to nic, čeho byste se měli bát. V podvojném účetnictví počítali své peníze už benátští kupci před čtyřmi sty lety se svými omezenými prostředky (tužka a papír, maximálně abakus).
V praxi podvojnost znamená, že každá koruna, která projde účetnictvím, se zapisuje na dva různé účty. Představte si, že dostanete výplatu (nebo raději ne - jestli si musíte "představovat", jak vám chodí na účet výplata, raději si najděte nějakou práci a postarejte se, aby vám výplata chodila i ve skutečnosti, nejen v představách). V reálném světě vezme peníze banka z účtu vašeho zaměstnavatele a uloží je na váš osobní účet. Vidíte? Účty jsou dva - není možné, aby se peníze na vašem účtu objevily jen tak ze vzduchoprázdna.
Ve svém osobním účetnictví můžete snadno vytvořit škatulku s nápisem "Můj bankovní účet". Můžete vytvořit i škatulku s nápisem "Bankovní účet zaměstnavatele". Zatímco u svého bankovního účtu vidíte všechny transakce, na účtu svého zaměstnavatele vidíte pouze transakce, jimiž proudí peníze z účtu zaměstnavatele na váš osobní účet. Ale to vůbec nevadí - vás, jako řádného zaměstnance, který nestrká nos do cizích účtů, zajímají jen operace, které se týkají vašich financí.
Stejně jako v praxi, tak i v podvojném účetnictví jsou účty vždy dva. Váš osobní bankovní účet (ve vaší osobní kategorii "Aktiva") a bankovní účet zaměstnavatele (ve vaší osobní kategorii "Příjmy"). Máte-li více zaměstnavatelů, můžete jim s klidem vytvořit společný účet a pojmenovat ho třeba "Příjmy: Výplaty od zaměstnavatelů".
Podvojnost funguje podobně i v případě utrácení. Když platíte nájemné, peníze v reálném světě tečou z vašeho osobního bankovního účtu na účet vašeho pana domácího. I v účetnictví se tedy můžeme opičit po realitě a vytvořit dva účty: "Můj bankovní účet" (ten už máme, chodí nám na něj výplata z účtu zaměstnavatele) a "Bankovní účet pana domácího". Protože do bankovního účtu pana domácího nevidíme, můžeme si to zjednodušit a vytvořit ve svém účetnictví účet pojmenovaný "Výdaje: Nájemné".
Reálný život nejsou pouze bankovní účty. Čas od času musíte přijít do bankomatu, vybrat nějakou hotovost a uložit ji do peněženky. K účtu "Můj bankovní účet" tak musíme vytvořit další imaginární účet "Peneženka". Peněženka je tedy pro potřeby účetnictví jen dalším účtem, škatulkou, ve které se evidují peníze.
Stejně jako v praxi, i v podvojném účetnictví se při každém finančním pohybu berou peníze odněkud (jeden účet) a ukládají se někam (druhý účet). Pokud v reálném světě některý z účtů neexistuje (peníze v peněžence přece nejsou uložené na žádném bankovním účtu), v účetnictví se přesto takový imaginární účet vytváří.
Přečtěte si, co jsem psal o podvojnosti před šesti lety:
GnuCash - domácí účetnictví na úrovni - III
V účetní praxi nevystačíme s jednoduchou strukturou účtů. Účty jsou v podvojném účetnictví už ze své podstaty tvořené stromovou strukturou. Základní účty, které stačí pro potřeby domácího účetnictví, jsou čtyři:
Účty je účelné dále dělit. V účtu "Aktiva" má mnoho lidí evidované peníze jak z bankovních účtu, tak peníze na hotovosti. Je mnoho lidí, kteří mají několik bankovních účtů u různých bankovních ústavů, případně mají u jednoho ústavu účtů více. Já mám v aktivech například vytvořených devět různých účtů.
Dalším příkladem pro nutnost organizovat účty ve stromové struktuře jsou výdaje. Typický utraceč chce mít alespoň řádový přehled, kolik peněz utrácí za různé služby a zboží. Jednoduchá stromová struktura účtu pak může vypadat třeba takto:
Celé to funguje podobně jako podsložky v adresářové struktuře na disku v počítači. Na účtu (v adresáři) výdaje jsou vždy započítané prostředky ze všech podúčtů.
KMyMoney používá pro přehlednější evidenci aktiv a pasiv navíc vlastnost nazvanou příhodně "Instituce" V Institucích si můžete založit každou banku, u které vedete účet. Je celkem jedno, jestli máte u banky účet s aktivy (běžný účet, spořící účet, infestiční font, akciový účet a podobně) nebo s pasivy (kreditka, hypotéka).
Pro své účely si já osobně vedu ještě instituci "Strožok" - umožňuje mi to evidovat, kolik peněz mám doma zašito v matraci a kolik zlata zakopáno na zahrádce.
Kategorie je jen jiné pojmenování účtů v Příjmech a ve Výdajích. Nicméně díky spojení s "Plátci" nemusí být "Kategorie" přesným ekvivalentem "Účtu", jak jej známe například z GnuCash (upozorňuji, že GnuCash jsem neviděl několik let a předpokládám, že jeho vývoj se v té době nezastavil).
Nevím, jestli je položka "Plátci" vynálezem KMyMoney. V každém případě je tato položka docela užitečná a GnuCash, kteréžto účetnictvní jsem používal před lety, ničím podobným nedisponovalo, nebo to tam bylo před mými zraky pečlivě schováno.
O co jde: Peníze na mé bankovní účty mohou téci z různých zdrojů, ale protože jsem pouhý zaměstanec, pokaždé se takovému zdroji příjmu bude říkat mzda. V příjmových kategoriích se bude takový účet jmenovat "Výplata". Protože ale nejsem lenoch a mám dvě různá zaměstnání, budou muset být účty, ze kterých mi výplata chodí, dva. V jiném účetnictví (GnuCash) bych takovou situaci řešil vytvořením dvou účtů v příjmech: "Příjmy: Výplata: Hlavní zaměstnání" a "Příjmy: Výplata: Vedlejšák".
Stejně, jako mi může plynout mzda z více zdrojů, mohu za stejnou kategorii zboží, například za potraviny, utrácet u různých dodavatelů. Jednou koupím svou skývu chleba a balenou vodu v Albertu, podruhé v Lidlu. Pokud chci takovou situaci účetně rozlišit, vytvořím dva účty v příjmových kategoriích: "Výdaje: Potraviny: Albert" a "Výdaje: Potraviny: Lidl". Potud nic nového a překvapivého.
Jiná situace nastává, pokud jsem například podnikatel a některý z mých dodavatelů je zároveň konzumentem mých služeb nebo zboží. Jednou od něj nakupuji, jednou mu prodávám. Potom bych musel vytvořit příjmovou kategorii "Příjmy: Od mého chlebodárce" a další kategorii "Výdaje: Mému chlebodárci". Pokud bych měl účty takto rozdělené, neexistuje jiná možnost, jak zjistit celkovou bilanci na účtech "Můj chlebodárce", než sebrat obě hodnoty a ručně je porovnat. Názorným příkladem jsou třebas banky - jednou jim já platím bankovní poplatky, podruhé oni mě platí úroky.
KMyMoney na tuto situaci pamatuje a umožňuje vytvořit takzvané "Plátce". U každého takového plátce mám přehled o všech provedených transakcích (jak příjmových, tak výdajových) a o celkové bilanci. Navíc si můžu o každém plátci evidovat některé další údaje s penězi přímo nesouvisející.
Většinu práce s účetnictvím budete provádět právě v peněžním deníku. Každý účet má svůj vlastní deník. Díky podvojnosti se každá transakce vyskytuje ve dvou různých peněžních denících (například výplata se objeví v účtu "Bankovní účet" a v účtu "Příjmy").
Položky v peněžním deníku jsou to, co byste pravděpodobně evidovali, pokud byste si vedli své účetnictví v tabulkovém kalkulátoru (a vše ostatní z podvojného účetnictví byste nejspíš ignorovali).
Položky v peněžním deníku mohou mít různé stavy (anglicky states, ale mám to překládat jako "statusy"?) Podle stavu položky můžete rozeznat, jestli je položka rozpracovaná, předběžně schválená nebo uzavřená (tj. porovnaná s bankovním výpisem, zkontrolovaná, odsouhlasená a odsunutá do archivu).
V KMyMoney můžete evidovat i své investice do akcií či jiných prostředků s pohyblivou cenou. Přiznám se, že tuto možnost v KMyMoney nepoužívám, ale v některém z dalších dílů seriálu bych mohl tuto vlastnost KMyMoney rozebrat.
S investicemi vzdáleně souvisí vedení účtu v cizích měnách. KMyMoney s cizími měnami nemá problém. Ve všech přehledech mám dostupnou informaci jak v příslušné cizí měně, tak informaci přepočítanou na koruny. Se zadávání kursů se nemusím příliš trápit - KMyMoney umí stáhnout aktuální kurs automaticky (pro své dolarové a eurové účty využívám informace z Yahoo). Podobně, jako dovede KMyMoney zjistit směnné kursy cizích měn, dovede zjistit i aktuální ceny akcií. I když mám zlou předtuchu, že na Yahoo pravděpodobně nezjistíte cenu ani jednoho z toho půltuctu titulů obchodovaných na BCPP.
Účetnictví by bylo celkem k ničemu, pokud by se z něj nedaly vydolovat nějaké užitečné informace. V oblasti výkazů mi přijde KMyMoney mírně chudší, než GnuCash, ale přesto jsou dostupné informace více než dostačující.
O dalších dvou vlastnostech KMyMoney, o Rozpočtech a o Předpovědích, se mohu zmínit jen teoreticky, protože je nepoužívám. Než se mi podaří napsat další díl seriálu, snad se mi povede nastudovat obě vlastnosti dostatečně na to, abych o nich mohl něco konkrétního napsat. Takže zatím aspoň stručně:
V rozpočtech si můžete naplánovat své pravidelné či jednorázové výdaje. Spolu s předpovědí pak můžete plánovat své finance na měsíce či roky dopředu.
Jakmile vedete účetnictví alespoň několik měsíců, fungují předpovědi v KMyMoney víceméně samy. Předpovědi zjištují periodické změny na vašich účtech a na jejich základě jsou schopné spočítat budoucí částky na účtech (pouze na účtech Aktiv a Pasiv). Třiadvacátého září tak budu mít například na svém běžném účtu minus čtyři tisíce Kč (evidentní blbost - nemám kontokorent). U spořících účtů už předpovědi dávají mnohem realističtější výsledky.
Tolik na úvod ke KMyMoney stačilo. Příště si připravíme účetnictví k praktickému používání. Vytvoříme Instituce a účty (v různých měnách) a podíváme se, jak aktualizovat automaticky měnové kursy. Nakonec si vytvoříme nějaké příjmové a výdajové kategorie.