Warning: Creating default object from empty value in /home/http/bravenec.eu/htdocs/cs/clanky/gnucash/gc4.php on line 5

Warning: Creating default object from empty value in /home/http/bravenec.eu/htdocs/cs/clanky/gnucash/gc4.php on line 7

Warning: Creating default object from empty value in /home/http/bravenec.eu/htdocs/cs/clanky/gnucash/gc4.php on line 8

Warning: Creating default object from empty value in /home/http/bravenec.eu/htdocs/cs/clanky/gnucash/gc4.php on line 9

Warning: Creating default object from empty value in /home/http/bravenec.eu/htdocs/cs/clanky/gnucash/gc4.php on line 10
Petr Bravenec: GnuCash - kreditka, akcie, cizí měny

GnuCash - kreditka, akcie, cizí měny

Kreditní karta

Ve slovenském překladu šablon účtů je trošku matoucí výraz "Platební karta". Banky vydávají běžně dva druhy platebních karet. Než začneme s účtováním kreditní karty, měli bychom si vyjasnit, jak to s těmi kartami vlastně je.

V prvé řadě se používá debetní karta - takovou dnes dostanete za pakatel prakticky k jakémukoli běžnému účtu. Při platbě takovou kartou musíte mít na účtu peníze předem a při zaúčtování platby vám banka strhne prostředky z vašeho běžného účtu. Když na účtu nemáte peníze, kartou nezaplatíte.

Potom je to kreditní karta. Banky ji začaly nabízet až v poslední době a není u nás tolik rozšířená jako karta debetní. Na účtu ke kartě nejsou žádné peníze - při platbě kreditní kartou si prostředky půjčujete od banky, nakupujete vlastně na dluh. Po nějaké době musíte peníze bance samozřejmě vrátit.

Vést v účetnictví debetní platební kartu je nepraktické. Dalo by se sice argumentovat tím, že banka vám nestrhne peníze okamžitě. Jenomže průměrné zpoždění při platbě kartou jsou tak tři dni a během té doby jsou peníze na bankovním účtu stejně zablokované a tudíž nepoužitelné. Jakoby tam nebyly. Bez problémů můžete každou platbu debetní kartou zaúčtovat ihned.

U kreditní karty je situace jiná. Z kreditní karty čerpáte úvěr třeba měsíc a pak najednou (nebo po částech) vypůjčené peníze bance vrátíte. Kolik a kdy bance vrátíte je pouze na vás. Vést v účetnictví přehled o kreditní kartě je nutnost.

Každou platbu kreditkou v našem příkladě účtujte z některého výdajového účtu na účet Pasiva:Kreditní karta:KB. Jakmile vám přijde z banky výpis z kreditní karty, nastartujte uzávěrku. V úvodním okně uzávěrky je vespod tlačítko "Zadat srážku úroků". Banka vám totiž, pokud nesplácíte dluhy z kreditky včas, účtuje docela vysoký úrok z úvěru. Přes toto tlačítko se dostanete do formuláře pro převod peněz a můžete ještě před uzávěrkou doplnit připsání úroků ke kreditnímu účtu, neučinili-li jste tak už dříve v účetní knize.

Obrázek: Odsouhlasení účtu kreditní karty - splácení úroku

V konfiguraci GnuCash lze nastavit, že se má po odsouhlasení účtu kreditní karty automaticky vyvolat formulář pro úhradu dluhu. Je-li volba zatržená, vyskočí vám na obrazovku stejný formulář pro převod peněz z účtu na účet jako při platbě úroku. Částka je předvyplněná hodnotou celkového dluhu na kartě. Stačí zvolit účet, ze kterého platíte dluhy na kreditní kartě, upravit částku (nechcete-li splácet dluh celý, ale pouze jeho část), vyplnit popis a kliknout na OK.

Obrázek: Odsouhlasení účtu kreditní karty - splácení dluhu

Nezapomeňte pak ale skutečně zaplatit. Já osobně bych raději dříve splatil dluh a teprve potom evidoval platbu v účetnictví. Jinak bych měl ve financích za chvíli strašný binec.

Cenné papíry

Mám pocit, že není příliš zvykem u nás vlastnit cenné papíry. Akcie z kupónové privatizace už má spousta lidí prodané a do nákupu akcií na burze nebo v RM systému se nikdo příliš nehrne. Alespoň v mém okolí nikoho neznám. Náš Viktorek a jemu podobní zařídili, že ani ukládání peněz do podílových fondů nemá ten správný zvuk.

I když žádné akcie nebo jiné cenné papíry momentálně nevlastním, našel jsem pro účet typu akcie jedno neobvyklé použití.

Od zaměstnavatele dostávám každý měsíc stravenky - poukázky na oběd. Stravenka má nominální hodnotu padesát korun. V restauraci za oběd platím buď jednou stravenkou nebo padesáti korunami. Bylo by tedy fajn, kdybych mohl i v účetnictví zařídit, že lze platit jedním kusem papíru a v případě potřeby účetně přepočítat papíry na peníze.

Už v druhém dílu našeho seriálu jsem vytvořil v hierarchii účet Aktiva:Hotovost:Stravenky. Tehdy jsem se o jeho typ nestaral a GnuCash mu pravděpodobně přidělil typ "Hotovost". Najeďte v hlavním okně na účet Aktiva:Hotovost:Stravenky. Kliknutím na tlačítko "Upravit" se dostanete do formuláře, ve kterém můžete změnit typ účtu. Zvolte typ "Akcie". Nyní je třeba vytvořit cenný papír "Stravenka". V kolonce "Komodita" klikněte na tlačítko "Vybrat". Akcie typu AMEX a podobné nás nezajímají - pro stravenky musíme vytvořit vlastní kategorii - "Nový". Ve formuláři, který se vám otevře, můžete stravenku označit prakticky jakkoliv. U stravenky - cenného papíru, který se dá obchodovat pouze v kuse - je důležité vyplnit pouze obchodovatelný zlomek: 1/1. Tímto jsme nastavili účet Aktiva:Hotovost:Stravenky a vytvořili k němu cenný papír.

Obrázek: Nastavení účtu Aktiva:Hotovost:Stravenky na typ Akcie

Nyní nastavíme cenu stravenky. Editor cen vyvoláme v menu hlavního okna Nástroje->Editor cen.

V případě, že obchodujete s papíry veřejně obchodovatelnými na některé světové burze, lze získat aktuální cenu papíru online přes internet. Alespoň někde v manuálu se o tom píše. Nemyslím ale, že by byla v GnuCash vestavěna podpora pro online spojení s Pražskou burzou nebo RM systémem. Pro našince tato vlastnost GnuCash bude pravděpodobně nevyužitelná.

Obrázek: Nastavení ceny komodity Stravenka

Pro účtování stravenek je účetní kniha mírně upravená. Přibyl sloupec "Podíly" (odhaduju, že jde o trochu nešikovný překlad anglického výrazu Shares pro akcie). Ve sloupci "Cena" je aktuální cena, za kterou se cenný papír obchodoval. Ve sloupci "Nákup" nebo "Prodej" je pak celková částka obchodu. Když dostanete osmnáct stravenek po padesáti korunách, stačí vyplnit do sloupce "Podíly" počet (18), cenu (50 Kč) do sloupce "Cena" a zbytek dopočítá GnuCash sám. Při prodeji cenného papíru napíšete záporným číslem počet prodaných (projedených) cenných papírů (-1), cenu, a zbytek opět dopočítá GnuCash sám.

Obrázek: Účetní kniha Aktiva:Hotovost:Stravenky

Je to složitější, než počítat stravenky přímo v korunách, ale má to jednu sympatickou vlastnost. V hierarchii účtů se zobrazuje počet stravenek v kusech, nikoli v korunách, v nadřízených účtech se ale počítají peníze. V účetní knize pak můžete zjistit počet stravenek i jejich celkovou hodnotu přepočtenou na koruny.

Cizí měna

S cizí měnou se pracuje v GnuCash velmi podobným způsobem jako s cennými papíry. Jednotlivé cizí měny jsou už v GnuCash připravené předem a při nastavování účtu nemusíme vytvářet měnu podobně jako cenný papír. Převod mezi jednotlivými měnami je jednodušší i o to, že není třeba předem startovat editor cen a zadávat aktuální kurz cizí měny.

Na obrázku vidíte, jak lze zaúčtovat prodej Eura. V kalkulačce pro převod měny zadáte hodnotu v korunách a podle ní se automaticky přepočte kurz. Stejně tak je možné místo kurzu napsat známý kurz a GnuCash vypočte hodnotu. Kurz zadávaný při převodu se zapisuje do editoru cen. Kurzy se evidují a podle kurzu v době převodu se přepočítávají hodnoty v různých časově závislých sestavách.

Obrázek: Převod mezi měnami

No a to je o účtování vše. Prokousali-li jste se poctivě celým seriálem až sem a vyzkoušeli vše na vlastním počítači a na vlastní peněžence, mohli byste být schopní se ve svém finančním životě povznést o stupínek výše. Dávám vám týden, abyste naklepali do GnuCash všechny paragony a bankovní výpisy z roku 2003. Příště si ukážeme, jaké informace lze z GnuCash získat - povíme si něco o sestavách a grafech.